Chodba
N ěco se změnilo. Vyšla jsem na chodbu. Dřív byla pouze dlouhá a černá, bez světel. Nyní tam stojím a vidím na konci jakési světlo. Nejspíš nainstalovali žárovku, jenže proč? A vzniká otázka, zda je to dobré znamení či nikoli. Zhluboka se nadechnu a vydechnu. Udělám první krok směrem ke světlu. A další. Opatrně pokládám jednu nohu za druhou. Čím blíž jsem, tím více slyším bzukot. Bude to opravdu žárovka. Je tu těch žárovek víc? Netuším. Už jsem skoro u ní. Najednou za sebou zaslechnu kroky. Otočím se, ale nic nevidím. Jen slyším přibližující se kroky. Klapot bot, jako kdyby to byly Oxfrodky. Těžké kroky se čím dál tím blíží a jejich zvuk se odráží od stěn. Prudce mi začíná bít srdce a polevá mě studený pot. Nevýslovný strach mě zachvátí ve chvíli, kdy kroky utichnout kousek přede mnou. Nikdo tam ale není. Čí tedy byly ty kroky? Ještě chvíli zírám do prázdného prostoru přede mnou a potom se otočím zpět ke světlu. V tom ucítím prudkou bolest na zádech. Jako kdyby mi tam přiložil n
Komentáře
Okomentovat